Některé znaky mají určitý význam v regulárních výrazech a zcela jiný význam v ostatním kontextu. Například tečka (.) je v regulárních výrazech zvláštní znak, který odpovídá libovolnému jinému znaku. V psaném jazyce znamená tečka (.) konec věty. V matematice slouží desetinná tečka (.) k oddělení celé části čísla a desetinných míst.
Regulární výraz nejprve vyhodnotí zvláštní znak v kontextu regulárních výrazů: pokud vidí tečku, ví, že tečka odpovídá libovolnému znaku.
Například regulární výraz 1. odpovídá řetězcům:
- 11
- 1A
Regulární výraz 1.1 odpovídá řetězcům:
- 111
- 1A1
Pokud byste zadali IP adresu jako regulární výraz, získali byste nepředvídatelné výsledky. Například regulární výraz 0.0.0.0 odpovídá řetězcům:
- 0102030
- 0a0b0c0
Chcete-li, aby regulární výraz použil tečku v původním kontextu, jako oddělovač jednotlivých částí IP adresy, a ne jako zvláštní znak nahrazující libovolný jiný znak, musíte to nějak signalizovat. Tím signálem je zpětné lomítko (\). Když regulární výraz vidí zpětné lomítko, ví, že má další znak interpretovat doslovně. Regulární výraz odpovídající IP adrese 0.0.0.0 bude:
0\.0\.0\.0
Díky zpětnému lomítku lze doslovně interpretovat libovolný zvláštní znak, například:
- \\ (zpětné lomítko není chápáno jako zvláštní znak)
- \[ (hranatá závorka není chápána jako zvláštní znak)
- \{ (složená závorka není chápána jako zvláštní znak)
- \. (tečka není chápána jako zvláštní znak)
